Je poslední den v měsíci říjen a já bych vás opět chtěla zasvětit do dalšího příběhu aktivních portíků v ČR a SK. V dnešním díle si budeme povídat o šikovné Seoul, která se svojí paničkou Rebekou Slobodovou věnuje OBEDIENCE. Velmi jí děkuji za tento skvělý rozhovor a její zkušenosti.
Co vlastně Obedience je a odkud pochází?
Obedience není na světě nováčkem, nenašla jsem nikde přesné datum kdy spatřil světlo světa, ale AKC píše, že paní Helen Whitehouse Walker, chovatelka pudlů, si vypůjčila pravidla tohoto sportu od England’s sponsorship of the Associated Sheep, Police, Army Dog Society již v roce 1933. A hned téhož roku, v říjnu se v USA, NY pořádal první Obedience Trial. Bylo do něj přihlášeno 8 psů (dva labradoři, tři pudlové, dva angličtí špringšpanělé a jeden německý ovčák. Vítězem se stal Labradorský retrívr.
Obedience je jeden ze sportů, který si zakládá na poslušnosti. Posuzuje se vzájemný vztah majitele a psa, pes má cviky vykonávat radostně, ale také přesně a má být dobře ovladatelný i na delší vzdálenost. V jedné zkoušce je zařazeno celkem 10 cviků z níž je devět cviků z poslušnosti a jeden cvik z pachových prací. Jak jsem naznačila výše, tento sport má kořeny ve Velké Británii, kde se poprvé ukazoval ve výstavních kruzích nejprestižnější výstavy Cruft´s. Později se stal populárním i ve Skandinávii a po mírné úpravě pravidel se z tohoto „doprovodného programu“ stal oficiální psí sport uznávaný FCI.
U nás je Obedience poměrně mladým sportem. Klub Obedience byl založen v roce 2007, pod Českým kynologickým svazem. Český zkušební řád uznává čtyři kategorie: OB-Z, OB- 1, OB -2, OB -3 podle úrovní náročnosti. (Inspirováno Klubem Obedience)
Na stránkách Obedience klubu naleznete i seznam cvičáků a lektorů, kteří se věnují přímo výcviku obedience. Více na odkazu Kde cvičit.
Volací jméno: Seoul
Oficiální jméno: Fleur de Seoul Royal Rives
Otec: Extol Ace Ventura at Cordata
Matka: A’Ebby Rosse Royal Rives
Chovatel: Iva Urianková
Majitel: Rebeka Slobodová
Dosavadní úspěchy: Obedience: 3. Otvorené majstrovstvá republiky SKO – 3. miesto zo 14 tímov (skúška zložená na Výborne s 291,5 bodmi)
Pretek o snehovú vločku – 4. miesto ( skúška zložená na Výborne s 272 bodmi)
Hoopers – kategória H0 dve zložené skúšky (miesta v celkovom poradí 13/21, 10/15)
Jak ses k psímu sportu obedience dostala a kdy jsi o něm poprvé slyšela?
Priznám sa, že by som si nikdy nemyslela, že sa zrovna my budeme venovať obedience. Obedience som poznala z počutia už dlhšie, ale vždy som to vnímala ako taký príliš seriózny šport pre klasické pracovné plemená. Ale už keď som brala Seoul, vedela som, že sa športom venovať chcem, ale predstavovala som si skôr nejaký viac dynamický a behavý šport typu agility/hoopers. Hoopers sme sa aj začali venovať, avšak pomerne rýchlo sme narazili na menší psychický blok u Seoul a tak mi napadlo zaradiť k hoopers pomimo aj druhý šport, len pre radosť, ktorý by vyvažoval fyzicky náročné hoopers a zamestnal ju viac mentálne a cvičenie ju začalo opäť baviť. Keďže od malička som ju učila rôzne triky a povely na rozvíjanie kondície a posilnenie nášho vzťahu, tak som sa začala obzerať po dogdancingu, ale tam zavážila moja (ne)kondícia a introvertnosť, takže akokoľvek tancovať pred cudzími ľuďmi nehrozilo. V blízkosti máme skvelú kynologicku halu RSDC, kde sídlia skvelé trénerky Slovenského klubu obedience a v tej dobe som našla prihlášku na individuálne tréningy, tak som tomu dala šancu.
Jak Seoul reagovala na daný výcvik a jak jí šli první lekce?
Seoul má úžasnú povahu na cvičenie a do všetkého ide na plno, takže už na prvom tréningu sa krásne chytala a skôr ja som bola tá, čo jej to kazila. A v podstate ani po roku sa na tom nič nezmenilo . Od malička sme trénovali aj na kliker a rozvíjali jej chuť pracovať, takže sama trénerka bola prekvapená ako rýchlo ponúka správanie a učí sa nové veci. V mnohom nám pomohli aj výstavy, už keď sme začali s obedience bola zvyknutá na ruch okolo a nemala problém sa sústrediť, aj keď napríklad na vedľajšej ploche behali iné psy agility. Takže sme aj rýchlo napredovali a už po pár mesiacoch sme si mohli do výkonnostnej knižky zapísať prvú zloženú skúšku.
Máte již nějaké úspěchy za sebou?
V obedience sme začali závodiť v začiatočníckrj triede OBZ vo februári tohto roku a máme zatiaľ na konte dve zložené skúšky na výborne, jedno štvrté a jedno tretie miesto. Pričom tretie miesto sme si vybojovali rovno na majstrovstvách republiky. Aktuálne sa pripravujeme na prestup do vyššej triedy OB1 a ak všetko pôjde ako má, začiatkom budúceho roka už by sme chceli závodiť vo výkonnostnej triede OB2.
Čo sa hoopers týka, tam nám chýba posledná zložená skúška na prestup do triedy H1. Keďže sme si v lete dávali pauzu od cvičenia a skôr si len užívali jedna druhú, pretože ani jedna z nás nemá rada teplo, tak ideme na to pomaly a tešíme sa z každého úspechu a vydareného tréningu.
Co Vás na práci s Seoul těší a jaká je její povaha při práci ?
Už som z viacerých strán počula, že Seoul je taký ovčiak schovaný v tele ovce a ono ju to v podstate aj vystihuje. Teší ma jej nadšenie pre spoluprácu a ako veľmi sa mi snaží zavďačiť a splniť všetko, čo od nej chcem. Na druhú stranu má v sebe toľko drive-u, že sa podobne ako ovčiak ľahko pretočí, preto pri tréningoch musím mať dobre nastavený systém odmeňovania, aby bola stále motivovaná a nepadla do frustrácie. Nemá rada drill a ľahko sa nechá znechutiť neúspechom, takže ak ju musím viac krát poslať opraviť nejaký cvik a vidím, že začne byť v strese a bojí sa urobiť chybu, znížime kritériá a ideme o krok späť. Toto som podcenila kedysi, keď sme začali s hoopers a v podstate následky sa snažíme odstrániť doteraz.
U nej je veľmi dôležité nastaviť tréning tak, aby mala čo najväčšiu šancu na úspech a potom vie krásne pracovať aj na závodoch len na sociálnej odmene, lebo si je istá sama sebou. Nesmie sa ale nudiť , lebo ako správny portugalský klaun si začne vymýšľať svoje cviky alebo predpovedať, čo bude nasledovať. Už aj toto mi predviedla na závodoch a teda sama som sa nestačila čudovať, čo je ten pes schopný vymyslieť. Vtedy som sa išla prepadnúť pod zem, ale dnes sa na tom už len smejeme.
Vzkázala by jsi ráda něco novým majitelům, kteří mají čerstvě doma štěňátko?
Určite socializovať a ukázať šteniatku čo najviac situácii a prostredí čo najskôr, aby nenastal v dospelosti problém. Rovnako dôležité je pre mňa, ale aj nechať šteniatku detstvo a nikam sa neponáhľať. Športy počkajú, na úspechy bude dosť času aj neskôr, ale bez dobrého vzťahu so svojím majiteľom to nepôjde. Veľa sa hrať, rozvíjať žravosť, ochotu spolupracovať a užívať si. Tým pádom, či už čaká portíka športová kariéra alebo dni doma na gauči, budete mať parťáka do pohody aj nepohody, ktorý bude s vami rád spolupracovať a nič ho len tak nerozhodí.
