Z deníku akčního portíka, článek 1. Treibball

Přišel podzim a s ním i sychravé tmavé večery, které každý trávíme jinak. Pro mě podzim znamená nejen začátek lovecké sezóny, kdy se psy chodíme po různých akcích. Ale také příjemné večery s čajem a kávou u hromady knih.  Pro letošní podzim a zimu jsem si ale vymyslela ještě jinou aktivitu. Ráda bych Vám představila pár portíků, kteří se rádi věnují různým sportům a aktivitám.

Aktuálně svět portíků přijímá nové a nové majitele, nadšence a fanoušky tohoto skvělého plemene. Je tedy zcela aktuální vyzdvihnout plemeno jako takové i do jiných výšin, než jako skvělého společníka k rodině a do bytu. Prezentovat ho jako skvělé pracovní plemeno, které se na jednu stranu cvičí velmi dobře na druhou dokáže vždy někde překvapit i v danou chvíli neukázat přesně to, co umí.

V zahraničí, kde Portugalský vodní pes má nemalou základnu, naleznete spoustu organizací, kteří se věnují různým psím sportům, vodním psím sportům a jiným aktivitám. Ráda bych započala tímto prvním článkem sérii, která Vám bude představovat majitele a jejich psy v obvyklých i neobvyklých sportech, ve kterém se PVP angažují v České i Slovenské republice. V prvním článku bych se ráda věnovala rodině Duškovým a jejich Ailence. Ailenka se s páníčkem Jiřím Duškem věnují sportu treiball.

Treiball je psí sport, který nemá dlouhou historii. Vymyslel ho pan Jan Nijboer v Německu, který se dlouho zabýval myšlenkou, jak zabavit pastevecké psy, kteří přicházejí o své původní zaměstnání díky vývoji pasení krav na loukách za ohradníkem. Pomohla k tomu náhoda, když sledoval televizi a viděl v ní dva psy, kteří hráli fotbal s gymnastickým míčem. Napadlo ho, že skupina gymnastických míčů by mohla být alternativou stáda, které by psi mohli „nahánět“ do brány. Jan Nijboer svoji myšlenku postupně rozpracoval až na úroveň závodního sportu pro různé výkonnostní třídy. S vyšší třídou roste počet míčů, které má pes dopravit do brány i vzdálenost, na kterou pracuje. Míče jsou seskupeny do tvaru pyramidy a pes musí zahájit práci vrcholovým míčem. (převzato z webu treibball-hm.cz)

Volací jméno: Aileen
Oficiální jméno: Aileen Dark Moon Siggi Dante from Moravia
Otec: Go Fór Victory z Kasétek
Matka: Ebony Pearl Royal Rives
Chovatel: Mgr. Večeřová Mottlová Ivana
Majitel: Dušek Jiří
Dosavadní úspěchy: Treibball European Cup 2022 – 5. místo ze 16 týmů

  1. Jak jste se k psímu sportu treibball dostali a kdy jste o něm poprvé slyšeli?

    Když jsme si Aileenku přivezli domů, původní naše plány byli, věnovat se s ní sportovní kynologii – poslušnosti, tak jako s naší starší Toffee (Portugalský vodní pes). Jenže jsme zjistili, že má obrovský temperament, akčnost a hlavně neklid a tak to nebude pro ni to pravé. V té době jsme se s ní zúčastňovali socializačních procházek v Pesoparku v Praze Uhříněvsi. Tam jsme poprvé treibball viděli cvičit. (Bylo to v červenci v roce 2021 a Aileence byl 1 a půl roku.) Kontaktovali jsme manžele Stoklasovi, kteří se věnují tomuto sportu, se svými fenkami Etlebušských salašnických psů, již 10 let. První hodina byla rozkoukávací na zkoušku. Paní Stoklasová zhodnotila, že Aileenka, i když je vodní pes a tento sport je určen hlavně ovčáckým plemenům, bude moci u nich trénovat a má pro to vlohy.

  2. Jak Aileen reagovala na daný výcvik a jak jí šli první lekce?

    První hodiny byly rozkoukávací. Zda je vůbec k tomuto sportu vhodná. Trénovali jsme úplně nejjednodušší cvik, kdy se pes čumáčkem učí ťukat do míče. A hned už tu první hodinu to dokázala. Bylo vidět, že jí to baví. Aileenka se učí velmi rychle. Výhodou pro výcvik je její žravost, kterou využíváme při odměňování. S postupem ve výkonnostních třídách se zvyšuje i obtížnost a náročnost. Zatím Aileenka pracuje na úlohách se 3 míči. A to jí jde. I když tento sport vypadá lehce, pes musí zapojit hlavu i tělo a po hodinovém tréninku i neunavitelná Aileen odpočívá.

  3. Máte již nějaké úspěchy zasebou?

    Treibball má 5 výkonnostních tříd. Samozřejmě jsme začali v začátečnících, kde jsou úlohy jednodušší. V této kategorii jsme se zatím zúčastnili 3 závodů. Přičemž jsme 2x skončili pátí a 1x třetí místo. Úspěch pro nás byl, že na Mezinárodním závodě v treibballu v Čerčanech, kde jsme se umístili na pěkném 5. místě z 16 týmů. Rádi bychom se zlepšovali a posouvali dál ve výkonu. Čas ukáže, kam až…

  4. Co vás na práci s Aileenkou těší a jaká je její povaha při práci?

    Vezmeme-li v úvahu, že Aileenka je velmi ale velmi akční, temperamentní pes, tak v treibballu to zase až tak nevadí. Rychle se učí, je velmi vnímavá, nemá ráda dril. Poznáme, kdy už nechce pracovat, ať z důvodů únavy (což je málokdy) nebo že jí to přestává bavit. Pak ztrácí motivaci a zájem cvičit. Už víme, že je potřeba cvičit v kratších časových intervalech a prokládat je hrou. Zjistili jsme, že trénovat každý den, nepřináší kýžený efekt. Pro nás ideální je tak 3x v týdnu. Jsme rádi, že Aileenku to baví. Jsme na ni pyšní, že zatím držíme krok s takovými plemeny jako jsou např. Border kolie a jiná ovčácká plemena. Tento sport lze provozovat i ve vyšším věku jak psa tak páníčka. Je i šetrnější na klouby. Takže pokud zdraví a nadšení všem bude přát, o zábavu máme postaráno.

  5. Vzkázali by jste rádi něco novým majitelům, kteří mají čerstvě doma štěňátko?

    Důležité je pokračovat v socializaci. Navštívit cvičák, kde vám dají rady, jak na základní výcvik. Seznamujte štěňátko s novými situacemi, prostředím. Choďte do města, mezi lidi, učte ho komunikaci s jinými pejsky, přivykejte na různé zvuky. My jsme se také zúčastňovali různých online her a soutěží (např. Přivolávačská či sebekontrolní). To nám taky hodně pomohlo. V případě problémového chovaní psa je dobré začít to včas řešit a obrátit se na odborníka.

Moc děkuji za rozhovor Milušce Duškové, velmi si jejího času vážím. Iva

Přejít nahoru