Leonardo da Estrela do Mar

“Leonek”
*08.06.2011 – 28.02.2020
(Navio de Alterial x Agapita da Estrela do Mar)

IMPORT PORTUGALSKO

Výstavy:

Ex.-WDS´12,
Ex.2 r.CAC – WDS 14´ in open class
Ex.2 r.CAC – NDS 14´ by EDS in open class
BEST OF BREED, BEST OF JUNIOR
CAJC, CACIB, r.CACIB, r.CAC, CAC CZ

Zdraví:
HD A, PRA-prcd: N/n Carrier,
GM1 N/N Clear, IC N/N Clear, JDCM 1-1 Clear

CHOVNÝ PES
výška: 52,5 cm, barva bílá, srst wavy

Otec vrhů: 
vrh C – Ja-Sta Czech (6 black and white pupies – AdwiQ Ja-Sta Czech)
vrh A´Royal Rives (12 white, brown, black puppies – Best of Friends Ja-Sta Czech)
vrh C´Royal Rives (13 white, black, brown puppies – Best of Friends Ja-Sta Czech)
vrh C Endle von den Wasseberger ( 9 white, black puppies – Endle von den Wasserberger Arwen)
vrh J Z Kasétek (9 black puppies – Heuréka Z Kastek)
vrh E Royal Rives (12 white,black, brown puppies – Best of Friends Ja-Sta Czech)
vrh I Endle von den Wasseberger (11 white, black puppies – Endle von den Wasserberger Eh-la-li)
 
Leonka jsem si doslova vybrala na Facebooku. Vše začalo mnohem dříve. Po pořízení Kačenky jsme zjistili, že její otec je legendární Parisade Maravilhaso – krásný skandinávský pes bílé barvy, žijící v chovatelské stanici Cadamostos (http://www.wasserhund.de/). Bílá barva je standardním zbarvením u PVP, ale psů s bílým genem je pomálu a většina z nich jsou si velmi příbuzní. Od té doby jsme se koukali po světe zda nebudeme mít štěstí. V květnu 2011 jsme to štěstí měli. Úplnou náhodou jsem našla na Facebooku chovatelskou stanici, která měla v profilové fotce bílého portíka. Po zjišťování rodokmenů jsem zjistila, že jde o čistě portugalskou linii k nám nepříbuznou. Do dnes obdivuji mamku, která mě ,patnáctileté dceři, řekla – ” Tak to zkus, když si to domluvíš, tak to zařídíme. ” A začal kolotoč dopisování a čekání zda se narodí bílý pes nebo ne. A on se narodil. Nebylo vůbec jednoduché Leonka dostat do ČR. Chovatelé zas tak dobře nekomunikovali, spíš jsem je víc spamovala já, ale nakonec jsme dostali příslib a Leonkovi jsme objednávali cargo let z Portugalska. 19.září ho mamka vyzvedávala v Praze na letišti. Byl to stres! Já s ní jet nemohla, musela jsem být na intru v Písku jako čerstvý studem SLŠ. Přílet Leonka nebyl už vůbec jednoduchý – i když papíry byli v pořádku, Leonek přiletěl skoro ve 3.měsících v kennelce pro jokršíra – jak byl malinký. Mamka zvyklá na naše velké štěňata se tenkrát skoro rozplakala. Hned jela na veterinu, kde Leo dostal výživové pasty a speciální krmný režim. Dodnes nevíme proč byl tak malinký, zda prodělal u chovatele nějakou virózu nebo příčinou bylo něco jiného, nicméně z něj vyrostl po “našem výkrmu” zdravý normální pes. Dalším problémem po příletu, když jsem zveřejnila na internet, jakou krásnou bílou kuličku máme, byla zpráva od americké chovatelky, že jsme jí ukradli psa. Prý byl Leo pes slíbený pro ní. Nastali výhružné emaily, že ji teď dlužme štěně atd… Naštěstí USA je daleko a my na to nijak nereagovali – toto si přeci musí obhájit chovatel, né my!
 
 Bylo to tedy velké štěstí, že jsme si Lea opravdu vypsali my. Asi poslední tečkou tohoto importování bylo, že jsme z Portugalského klubu nemohli za boha dostat exportní rodokmen. Když se ale ohlédnu zpět, stálo to za to. Všechen stres a starosti. Měli jsme doma skvělého krycího psa, s velmi zajímavým rodokmenem, který zaujal. Ač Leovo předkové asi nikdy nebyli geneticky testování, Leovo zdravotní vyšetření dopadli všechny na jedničku. Leo byl velmi nekonfliktní, klidný pes. Odevzdaný svému pánu, občas trochu víc štěkal a byl ze všeho někdy až moc nadšený. V době hárání si své dámy náležitě hlídal. Mohl u klece s jeho favoritkou proležet dny. Zvláštní bylo, že si hlídal jen ty “svoje portugalky” a ostatní feny ho moc nezajímaly. Velmi rád chodil na procházky, nesnášel do tří let vodu a naučil se plavat až ve starším věku.
 
Byl to pes o kterého jsem se nemusela strachovat, když jsme jeli na výlet, že by se někde ztratil nebo někoho napadl. Byl to jedním slovem pohodář. Miloval výstavy, ale ve čtyřech letech si vyrazil zub a tak jsme neměli dále možnost dokončit Český šampionát. Přesto se na světových i evropských výstavách v kruhu neztratil. Zkoušky jsme spolu nikdy nezkoušeli. Leo začal aportovat až když byl starší pán. Vzala jsem ho párkrát na naháňky, kam chodil rád. Projít se po lese s vestičkou to on tuze rád. Ale zvěř nikdy výrazně nehonil. Zanechal mi doma jeho dvě krásné dcery – Rozinku a Kačenku. Odešel příliš brzy a velmi neočekávaně ve věku 9 let po napadení teriérem, který mu udělal mnoho podlitin na krku. Ztratili jsme ho po třídenní intenzivním péči, i když jsme se snažili sebe víc Leo nám dal najevo, že odchází a máme ho nechat jít. Snad poprvé jsem viděla psa umírat takovým způsobem odevzdanosti. Ještě teď mi z toho mrazí a velmi mě mrzí, že tu s námi Leo nemohl být o trochu déle. Ještě 14 dní před svou smrtí zplodil v plné síle 11 štěňátek, které už se narodili v Rakousku jako pohrobci. Leo nikdy na tebe nezapomeneme ! Otevřel si nám svět a cestu kterou hrdě půjdeme dál. 
GALERIE

Scroll to Top