Na světovou výstavu do Brna jsme se všichni těšili a tajně si drželi celý rok palce aby nám ji nikdo nezrušil. Pořádání světové výstavy je vždy velká čest pro každou zemi. Poslední světové výstavy se u nás v ČR konali v roce 1966 a v roce 1990. Musím velmi pochválit organizátory celé výstavy za skvělou organizaci a udržení profesionality. Naše výprava měla být tří členná. Ale situaci nám zkomplikovala mamky barbetka Mercy, která měla mít své nejlepší dny na krytí na naše výstavní dny. A tak jsme s Ivankou museli jet sami a vše si dobře zorganizovat. Trochu mi mrzí, že jsem nemohla být u kruhu PVP už od rána, ale stálo to za to – dva světové vítěze a BOBa na mamky barbetí smečku Jantárka a Nene. Takový úspěch v konkurenci by si přál každý.
Portugalské vodní psy v pátek 01.10 posuzovala uznávaná portugalská rozhodčí Carla Molinari (CHS Vale Negro). Její posuzování se mi velmi líbilo. Nešetřila oceněními výborný ani velmi dobrý. Upřednostňovala dobrý a svižný pohyb. Přihlášeno bylo rekordních 75 portugalců nejen z ČR ale i ze Skandinávie, Maďarska, Rakouska.. . Velmi mě těší, že hodně lidí vzalo WDS jako skvělou příležitost prezentovat svůj chov a tak bylo opravdu na co koukat. Za naší psí bandu byl přihlášen Montík, který v silné třídě šampionů získal známku Výborná a Lilinka byla přihlášená do třídy mladých a získala nádherné umístění Výborná 4. Na zkušenou přijeli i Jean de la Bonito a Jewel Angie, kteří v třídě štěňátek odnesli ocenění Nadějní. Více mě ale potěšila jejich skvělá povaha. Nic neřešili, i když byla výstava v hale a celou výstavu si spolu prohráli. Ve třídě veteránů se poprvé ukázal jeden z našich nejúspěšnějších odchovů Koudy, kterého jsem si mohla za odměnu vystavit. A ač letos oslavil osmé narozeniny, ve výstavním kruhu má stále stejný drive. Zaslouženě si odnesl ocenění Výborný 2. Děkuji majitelům, že nás přijeli reprezentovat a přijeli se na nás podívat. V takové skvělé konkurenci, která na výstavě byla si našich úspěchů velmi vážím.
Titul BEST OF BREED si odnesl pes z třídy šampionů Claircreek Faro Do Atlantico. Moc pěkný pes s šikovnou handlerkou, myslím, že nejen mě zaujala jeho úprava a v hlavě mi vždy proběhlo „proboha jak to ty lidi dělají, to nikdy my z lesa nemůžeme vypěstovat :D“. Více mě ale zaujalo jeho předvedením, jelikož přesně věděl co má dělat a evidentně ho to moc bavilo. I když je to pes zajímavé krve a skvělého handlingu, jsem si později sama pro sebe říkala, že zde přesně byl ten moment pro motto: „Dog show is game, breeding is art„.
Musím také pochválit naše moravské chovatelky, které nás mobilizovali, aby jsme každý přinesl něco dobrého a po posouzení proběhlo perfektní přátelské pohoštění paní rozhodčí i zahraničních chovatelů a tím i posílení zahraničních vztahů. Paní rozhodčí při této příležitosti zmínila důležitost zdravotních testů. Ač je mi občas oponováno, že občas testujeme více než je nutné. Ne vždy je to špatně. PVP je opravdu plemeno vzkříšené na velmi úzké příbuznosti pár jedinců a je důležité si s rodokmeny hrát. Jsou linie, kde by opravu stačilo sledovat jen PRA-prcd a kyčle. Máme i linie, kde je ale důležité sledovat mnohem více. Doufám, že se brzy zas někde potkáme na živo. Tak snad v roce 2022 v Paříži na Evropě ?
