Určitě si většina chovatelů před měsícem všimla prosby o hromadné testování Portugalských vodních psů na test CDPA/CDDY (IVVD). Na sociální síti Facebook se rozvířila horlivá diskuze v komentářích a později i zveřejňované testy různých psů po celém světě. Jak se to tedy týká i nás v ČR a co to vůbec CDPA/CDDY (IVDD) je?
Chondrodysplázie neboli CDPA
Chondrodysplázie je způsobena inzercí retrogenu pro fibroblastový růstový faktor FGF4, který je zapojen do mnoha biologických procesů včetně vývoje kostí, do psího chromozomu 18. (Genomia s.r.o.) Zjednodušeně řečeno, jedná se o mutaci, která způsobuje krátké nohy u plemene baset, velškorgi, jezevčík, westík a skotský teriér. K projevení této mutace stačí jedna alela od jednoho rodiče. CDPA u krátkonohých plemen není braná jako nechtěná choroba, ale jako vlastnost plemene. Chondrodysplázie se portíků pravděpodobně vůbec netýká, ale test se dělá společně s CDDY.
Chondrodystrofie s pravděpodobností degenerace meziobratlových plotének neboli CDDY/IVDD
Chondrodystrofie je dost podobná mutace, se stejným růstovým faktorem FGF4, jako u CDPA, ale s tím rozdílem, že leží na psím chromozomu 12. Tato mutace vysvětluje krátkonohý fenotyp u dalších plemen psů, jako je například Jack Russell teriér, Dandie dinmont teriér, francouzský buldoček, čivava, čínský chocholatý pes, pekinéz, Shih tzu, havanský psík, Coton de Tulear, bišonek, malý a trpasličí pudl, bígl, kavalír King Charles španěl, anglický špringršpaněl, americký kokršpaněl, portugalský vodní pes, Nova Scotia Duck Tolling retrívr nebo Chesapeake bay retrívr. Psi, kteří nesou homozygotně obě mutace, vykazují drastické zkrácení nohou. Jedná se především o basety, jezevčíky, velškorgi a skotské teriéry. (Genomia s.r.o.)
Kromě zkrácení končetin se ukázalo, že PVP s tímto genem mohou trpět IVDD neboli predispozicí k abnormálnímu růstu a vývoji meziobratlových plotének. U postiženého psa dochází k předčasné kalcifikaci, ztrátě pružnosti a postupné degeneraci meziobratlových plotének. A nejedná se o problémy až v postarším věku, ale již u mladých zvířat cca kolem 1 roku věku. Tyto abnormální meziobratlové ploténky jsou pak vtlačovány do páteřního kanálu, kde krvácejí a zánět způsobuje silnou bolest a neurologickou dysfunkci označovanou jako nemoc meziobratlových plotének I. typu (z anglického intervertebral disk disease I., IVDD). IVDD má vysokou míru úmrtnosti a vysoké náklady na chirurgickou a veterinární péči. Dědičnost predispozice k IVDD je autozomálně dominantní, k projevení stačí pouze jedna alela od jednoho z rodičů. (Genomia s. r. o.). To znamená, že i jedinci s jednou alelou n/CDDY mohou pravděpodobně onemocnět IVDD, ale není to pravidlem a jak je naše plemeno tímto ohroženo se teprve ukáže zkušeností.
Abychom tomu trochu porozuměli, během měsíce října jsem zkontaktovala dva majitele, kteří mají pozitivní PVP na CDDY/IVDD. Předem moc děkuji, že byli ochotni zodpovědět několik mých otázek. První jsem vyzpovídala majitelku portugalského vodního psa z Polska. Dle jejich slov její čtyřletá portice přestala chodit na zadní nohy. Okamžitě provedli vyšetření magnetické rezonance a zjistili IVDD. Díky chovatelům Iloně Griffioen-van Beek (CHS Casa Hoya´s), Cheryl Hoofnagle (předseda PWDCA ortopedie) zjistila více o dané nemoci a další užitečné informace o léčně a lécích. Po léčbě fena opět chodí, ale musí omezit pohyb, skákání, běhání. Její zdravotní stav je ale stále nestálý. Aktuálně kulhá na zadní nohu a dochází na fyzioterapie. Fena váží pouhých 13 kg a majitelka o ni tvrdí, že vždy vypadala jako jezevčík – malá na krátkých nohách.
Druhý rozhovor jsem vedla s majitelkou skoro dvanáctiletého PVP z USA. O svém psovi také tvrdí, že od štěňátka měl kratší nohy a delší tělo. Byl zakoupen s vidinou výstav a chovu, ale byl v 18 měsících vykastrován kvůli zdravotním problémům. Jeho problémy s páteří a klopýtání dávali za vinu lehké deformaci na zadní noze. Po zveřejnění informací o CDDY/IVDD nechala majitelka svého psa geneticky testovat a vyšlo, že pes je pozitivní na CDDY s dvěma kopiemi CDDY/CDDY. Pes celý život průběžně bere léky proti bolesti, dochází na chiropraktické procedury, na terapii studeným laserem a akupunkturu.
Nejvíce se do testování pustila USA klub PWDCA, kde je komunita chovatelů a majitelů PVP obrovská. V lednu pořádali online seminář pro chovatele s odbornými veterináři pro lepší pochopení dané situace, sbírají výsledky testů chovných i nechovných jedinců. Aktuálně není zveřejněna statistika, ale již zveřejněné údaje naznačují, že je pravděpodobně zasaženo 15 % – 20 % populace PVP touto chorobou v USA. Nicméně už i po půl roce je jisté, že i v Evropě je v populaci část psů „přenašečů“.
A co proto můžeme udělat? Otestovat své chovné i nechovné jedince a zapojit se do statistik, a tím i pomoci poodhalit linie PVP, kteří tuto chorobu nesou v genech a nadále s tím umět pracovat. Každý chovatel má trochu jiný pohled na ideálního portíka, ale každý chceme chovat především portíka zdravého. Tento článek neberte jako odborný, je to popsaný slet událostí posledního půl roku. Jen čas a zkušenosti nám napoví dál. Určitě ale stojí za to celou situaci sledovat.
Souhrn testů u PVP, z nichž většina je jen doporučená a není povinná do chovu:
V laboratoři Genomia s. r. o. lze pohodlně testovat: EO-PRA, PRA-prcd, RSPO2, GM1, CDDY/CDPA. Genomia s. r. o. uchovává vzorky genetického materiálu i po testování několik let, takže lze zpětně, pokud jste již v laboratoři testovali, otestovat další testy bez nového odběru. Stejná možnost je i v zahraničním Laboklinu. V laboratoři PennGen v USA lze testovat JDCM a MOS -PWD (Microphthalmia Sndrom) A další – klinický test očí (DOV) u očního specialisty, rentgen kyčlí (HD), rentgen loktů (ED), OCD, rentgen páteře (spondylóza).